Při psaní odborného textu je třeba jednoznačně identifikovat dokumenty, které jste ve Vaší práci použili a ze kterých jste čerpali. Tím umožníte čtenářům práce zpětně vyhledat literaturu, ze které jste čerpali, a díky tomu jim umožníte, aby si vaše tvrzení ověřili. Rovněž tím dokazujete znalost odborného tématu, o kterém píšete odborný text. Tomuto odkazování na zdroje se říká citování. Správným citováním se vyhnete podezření z plagiátorství.
Kromě toho je na analýze citování založeno měření výsledků vědy či úspěšnost vědců a institucí. Pomáhá určovat aktuálnost tématu - zjednodušeně lze říci, že čím více autorů cituje konkrétního vědce, tím je tento vědec významnější. Krátce o citovanosti či bibliometrii. Více o měření kvality a kvantity ve vědě a citační a publikační analýze najdete v sekci Podpora vědy
Povinnost citovat uvádí autorský zákon stejně jako opatření rektora UK. Způsob citování neboli citační styl je na FSV doporučen dle normy ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (interpretace normy). Nicméně tato norma je pouze doporučená a některé instituty používají i jiné citační styly. Pokud začínáte psát odbornou práci, raději si ověřte aktuální pravidla platící na vašem institutu. Pokud publikujete v jiné instituci či periodiku, je pravděpodobné, že v nich bude vyžadováno citování podle jiného citačního stylu. Vždy se dotazujte, jakými citačními pravidly se instituce řídí.
Citujte zdroje všech údajů a myšlenek, které jste do své práce použili.
Dbejte na přehlednost údajů v citacích, v seznamu použité literatury dodržujte u všech citací shodná pravidla, včetně shodné formální úpravy (např. interpunkce).
V citaci uvádějte úplné údaje (méně v tomto případě neznamená více).
Údaje do citací přebírejte vždy z konkrétního dokumentu (tj. s knihou či jiným informačním pramenem v ruce), vyhýbejte se tzv. citacím z druhé ruky (tedy citacím původních děl uvedených v jiném díle, je lepší si původní dílo vyhledat a citovat konkrétně).
Chybějící údaj zpravidla nedohledávejte, nýbrž vynechejte (např. ISBN, úplné křestní jméno autora apod.). Výjimkou je datum publikování, které je pro čtenáře důležitým údajem a je možné jej dohledat či odhadnout.
V případě, že datum publikování není uvedeno, nicméně jste jej dohledali z jiného zdroje či odhadujete, uvádí se toto datum v hranaté závorce (Např.: [cca. 1750], [198?]).
Není-li to nezbytně nutné, nezkracujte slova obsažená v údajích o citované publikaci.
Citování online zdrojů se řídí téměř stejnými pravidly jako tištěných zdrojů, opět je důležité, aby bylo možné zdroj zpětně vyhledat.
Pokud využíváte pro práci s citacemi některý z pomocných nástrojů, vždy si zkontrolujte výsledek.
Údaje se zapisují v jazyce dokumentu (nepřekládají se do češtiny). Výjimku tvoří údaje fyzického popisu jako stránkování a poznámky, doplňující informace v kulatých závorkách, zkratky a spojky.
Údaje o informačních zdrojích, které nejsou v latince, je vždy nutné transliterovat (např. z azbuky) nebo transkribovat (z japonských znaků).
Obrázky, grafy i tabulky jsou předmětem autorského práva jako každý jiný informační zdroj, je tedy nutné je, resp. jejich zdroje řádně ocitovat.
když píšete z vlastní zkušenosti, vlastní postřehy, vlastní myšlenky apod. nebo když popisujete výsledky vlastních pokusů či pozorování,
použijete-li vlastní kresby, digitální fotografie, video, audio, atd.,
odkazujete-li na tzv. sdílené znalosti (common knowledge), např. folklor, mýty, fámy a městské legendy, historické události (neplatí pro historické dokumenty),
když používáte všeobecně známá fakta, např. emise z aut mají špatný vliv na životní prostředí, nebo fakta, které jsou v rámci určitého oboru přijímána jako obecná, např. Newtonovy pohybové zákony; ALE! Pokud chcete uvést, jakým procentem se auta podílejí na produkci oxidu uhličitého, už musíte citaci uvést.
Jde o delší texty, kde vlastními slovy shrnete nebo opakujete myšlenky jiného autora (nebo své dříve publikované). Je vhodné v textu čtenáře upozornit, že následující myšlenky pocházejí z jiného zdroje, lze uvést formulace (např. ...jak uvádí j. Procházka, z výzkumu J. Procházky vyplývá).
U parafrází není vždy nutné uvádět číslo stránky, ale je to vhodné. Pokud má parafráze více vět, je možné uvést citaci pouze u první věty, pokud dále z textu vyplývá, že čerpá z jednoho zdroje.
Příklad:
Sonia Livingstoneová (2007) poukazuje na to, jak se rodinou sdílené užívání domácích médií díky snižování ceny a navyšování přenosnosti proměňuje v privátní konzumaci individuálně vlastněných médií.
Jde o přesné znění části textu jiného autora zpravidla oddělené uvozovkami od textu práce.
Příklad:
Mládež rozvíjí „v kontaktu s médii svoje sociální kompetence: obsahy a zkušenosti získané z médií využívají k překonání každodenních těžkostí, podle svých vlastních mediálních zálib se snaží prosadit proti vkusu svých rodičů a sourozenců, a tím vyjádřit kus vlastního sebevymezení a osobnosti“ (Sander 2001, s. 75).
Odkazují čtenáře do seznamu literatury, odkazy mohou mít různou podobu, kterou určuje zvolený citační styl. Nejčastěji mívají podobu horního indexu, čísla v závorce nebo specifické formulace – např. (autor, datum).
Příklady:
Sonia Livingstoneová (2007) poukazuje na to, jak se rodinou sdílené užívání domácích médií díky snižování ceny a navyšování přenosnosti proměňuje v privátní konzumaci individuálně vlastněných médií.
Sonia Livingstoneová1 poukazuje na to, jak se rodinou sdílené užívání domácích médií díky snižování ceny a navyšování přenosnosti proměňuje v privátní konzumaci individuálně vlastněných médií.
Sonia Livingstoneová (1) poukazuje na to, jak se rodinou sdílené užívání domácích médií díky snižování ceny a navyšování přenosnosti proměňuje v privátní konzumaci individuálně vlastněných médií.
Jde o seznam literatury použité při tvorbě textu seřazený dle pravidel daného citačního stylu.
Seznam musí obsahovat veškerá díla, jejichž myšlenky v textu zmiňujete a nesmí obsahovat díla, která v textu zmíněna nejsou.
Příklad:
ARNETT, Jeffrey Jensen. Adolescents‘ Uses of Media for Self-Socialization. Journal of Youth and Adolescence. 1995, roč. 24, č. 5, s. 519–533.
ARNETT, Jeffrey Jensen, LARSON, Reed a OFFER. Daniel: Beyond Effects: Adolescents as Active Media Users. Journal of Youth and Adolescence. 1995, roč. 24, č. 5, s. 511–518.
BANDURA, Albert: Social learning and personality development. London: Holt, Rinehart and Winston, 1970.
BAUER, Lukáš. ICT v každodenních praxích mladých Romů. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, 2013. [cit. 2014-10-01]. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/179224/fss_m_a2/DIPLOMOVA_PRACE_2013_bau-er_s_rozhovory.pdf
BOYD, Danah: Taken Out of Context: American Teen Sociality in Networked Publics. Dizertační práce. University of California-Berkeley: School of Information, 2008.
BOYD, Danah. Friendship. In: ITO, Mizuko (ed.). Hanging out, Messing around and Geeking out. Boston: Massachusetts Institute of Technology, 2010, s. 79–115. [cit. 2009-10-29]. Dostupné na:
http://mitpress.mit.edu/books/full_pdfs/hanging_out.pdf
Centrum vědeckých informací
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
U Kříže 8
158 00 Praha 5 - Jinonice
citace@fsv.cuni.cz