Proč citovat

Při psaní odborného textu je třeba jednoznačně identifikovat dokumenty, které jste ve Vaší práci použili a ze kterých jste čerpali. Tím umožníte čtenářům práce zpětně vyhledat literaturu, ze které jste čerpali, a díky tomu jim umožníte, aby si vaše tvrzení ověřili. Rovněž tím dokazujete znalost odborného tématu, o kterém píšete odborný text. Tomuto odkazování na zdroje se říká citování. Správným citováním se vyhnete podezření z plagiátorství.

Kromě toho je na analýze citování založeno měření výsledků vědy či úspěšnost vědců a institucí. Pomáhá určovat aktuálnost tématu - zjednodušeně lze říci, že čím více autorů cituje konkrétního vědce, tím je tento vědec významnější. Krátce o citovanosti či bibliometrii. Více o měření kvality a kvantity ve vědě a citační a publikační analýze najdete v sekci Podpora vědy

Povinnost citovat uvádí autorský zákon stejně jako opatření rektora UK. Způsob citování neboli citační styl je na FSV doporučen dle normy ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (interpretace normy). Nicméně tato norma je pouze doporučená a některé instituty používají i jiné citační styly. Pokud začínáte psát odbornou práci, raději si ověřte aktuální pravidla platící na vašem institutu. Pokud publikujete v jiné instituci či periodiku, je pravděpodobné, že v nich bude vyžadováno citování podle jiného citačního stylu. Vždy se dotazujte, jakými citačními pravidly se instituce řídí.

Obecné zásady při citování

• Citujte zdroje všech údajů a myšlenek, které jste do své práce použili.

• Dbejte na přehlednost údajů v citacích, v seznamu použité literatury dodržujte u všech citací shodná pravidla, včetně shodné formální úpravy (např. interpunkce).

• V citaci uvádějte úplné údaje (méně v tomto případě neznamená více).

• Údaje do citací přebírejte vždy z konkrétního dokumentu (tj. s knihou či jiným informačním pramenem v ruce), vyhýbejte se tzv. citacím z druhé ruky (tedy citacím původních děl uvedených v jiném díle, je lepší si původní dílo vyhledat a citovat konkrétně).

• Chybějící údaj zpravidla nedohledávejte, nýbrž vynechejte (např. ISBN, úplné křestní jméno autora apod.). Výjimkou je datum publikování, které je pro čtenáře důležitým údajem a je možné jej dohledat či odhadnout.

• V případě, že datum publikování není uvedeno, nicméně jste jej dohledali z jiného zdroje či odhadujete, uvádí se toto datum v hranaté závorce (Např.: [cca. 1750], [198?]).

• Není-li to nezbytně nutné, nezkracujte slova obsažená v údajích o citované publikaci.

• Citování online zdrojů se řídí téměř stejnými pravidly jako tištěných zdrojů, opět je důležité, aby bylo možné zdroj zpětně vyhledat.

• Pokud využíváte pro práci s citacemi některý z pomocných nástrojů, vždy si zkontrolujte výsledek.

• Údaje se zapisují v jazyce dokumentu (nepřekládají se do češtiny). Výjimku tvoří údaje fyzického popisu jako stránkování a poznámky, doplňující informace v kulatých závorkách, zkratky a spojky.

• Údaje o informačních zdrojích, které nejsou v latince, je vždy nutné transliterovat (např. z azbuky) nebo transkribovat (z japonských znaků).

• Obrázky, grafy i tabulky jsou předmětem autorského práva jako každý jiný informační zdroj, je tedy nutné je, resp. jejich zdroje řádně ocitovat.

Kdy nemusíte citovat

• když píšete z vlastní zkušenosti, vlastní postřehy, vlastní myšlenky apod. nebo když popisujete výsledky vlastních pokusů či pozorování,

• použijete-li vlastní kresby, digitální fotografie, video, audio, atd.,

• odkazujete-li na tzv. sdílené znalosti (common knowledge), např. folklor, mýty, fámy a městské legendy, historické události (neplatí pro historické dokumenty),

• když používáte všeobecně známá fakta, např. emise z aut mají špatný vliv na životní prostředí, nebo fakta, které jsou v rámci určitého oboru přijímána jako obecná, např. Newtonovy pohybové zákony; ALE! Pokud chcete uvést, jakým procentem se auta podílejí na produkci oxidu uhličitého, už musíte citaci uvést.

Které prvky při citování použijete